Prosinec 2010

38.kapitola→Jednou a dost

30. prosince 2010 v 23:02 | M. |  Jednou a dost

S opravdu velkým zpožděnímí přidávám novou kapitolu. Předchozí je k dispozici zde.


SEZNÁMENÍ

Pozitivní bylo, že se moje obvyklá zdravá síla zatím nevytrácela. Nabila jsem se energií a svět byl tak ostrý, živě se odehrávající před mýma očima.
Jakmile jsem se proměnila do lidské podoby, všechno bylo opět normální, téměř stejné jako dřív. Jediné, co však otupělo, byly moje radostné pocity z včerejšího večera - postupně ze mě vyprchaly jako mýdlové bublinky a vyčníval pocit jakési blízké potřeby, na níž jsem byla zvyklá. Na jednu stranu se naplnil podstatný kus mého upířího já, na druhou stranu ze mě kousek bohatství ubyl. Snažila jsem si to nepřipouštět, ale už teď mi ten kousek scházel víc, než jsem si myslela.
Byla hluboká tma, když jsme se společně brodily zasněženým kopcem k Darkubnu.
"Nemůžeš se teď vrátit domů,"pověděla mi Karin.