Duben 2009

Útěk z vězení - 3.Kapitola

24. dubna 2009 v 21:17 | Marťa |  Útěk z vězení

Bezútěšné ticho. Náhlé zakvílení větru z venčí. Střídavé pocity beznaděje.
To pronásledovalo Amandu těch několik dní strávených s Jackem ve sklepení. Jak dlouho tohle ještě bude trvat? Dostanou se odsud vůbec někdy oba živí? Musí, vždyť přece slyšela Jacka, jak říkal, že ji k něčemu potřebují. Ale k čemu? Zatraceně, proč všechno musí být tak… složité?
Když ten jediný zvuk, který za celou tu dobu slyšela - skučení větru - protnulo zacinkání kovového předmětu, jejím uším to zaznělo tak divně, neznámě. Nejdřív ji napadlo, že se jí to jen zdálo, že se snad začíná poddávat halucinacím, ale jakmile se někde nahoře rozsvítilo, Amanda sebou trhla. Po tak dlouhé době strávené ve tmě její oči jen těžko přivykali světlu. Teď už věděla, že je všechno skutečné, protože uslyšela, že se Jack nedaleko od ní také pohnul. Poprvé měla možnost se mu podívat skrz světlo do tváře, ale neudělala to. Právě se k ní blížil ten, kdo oběma způsobil tolik bolesti…

Zpátky ze soustředění

19. dubna 2009 v 17:57 | Marťa |  Já a moje nálady, pocity, dojmy...
Tak se zase hlásím, jsem doma.. Původně jsem si myslela, že přijedu až dnes, ale nakonec jsem se vrátila už včera.
Mimochodem, napsala bych vám tu něco z "výletu" ↓

15. Kapitola→ Jednou a dost

14. dubna 2009 v 19:35 | Marťa |  Jednou a dost
Po více jak měsíci jsem se na to vrhla a něco se sebe vyždímala. Je krátší, ale aspoň se budete těšit na další. Doufám :D.
Zítra jedu na soustedění (s atletikou) a vrátím se až v neděli, ale nebojte, já to nějak doženu. Vzhledem k tomu, jak dlouho budu bez počítače snad načerpám dost "energie" na další povídky. Tak se tu zatím mějte a..
... hezké čtení ↓

POZVÁNÍ


Zbytek vyučování uběhl hodně rychle, na poslední hodině jsem už nedočkavě vykukovala z okna. Bylo nádherně, asi nejtepleji za poslední tři týdny, což bylo velké plus nejen proto, že jsme se chtěly s Karin zdržet ve městě a poohlédnout se po nějakých plesových šatech.
Na obědě bylo jako obvykle, hodně lidí, neustálý chaos. Seděly jsme poklidně u stolu s Lindou a Lucy v oblíbeném rožku místnosti, kde oknem pronikaly teplé podzimní paprsky. Všichni zářili dobrou náladou: já proto, že jsem ho zase dnes mohla vidět (a nedokázal mě rozladit ani Marek, který byl pořád naštvaný), Karin proto, že se těšila na nákupy, Lucy, protože se jí konečně v okultismu povedlo pozvednout půl kilové závaží a Linda, ta byla prostě ráda za hezké počasí.

4. Kapitola

9. dubna 2009 v 15:37 | Marťa |  Pomsta je sladká...
Jak jsem slíbila, máte tu 4.kapitolu. Jakýkoliv komentář (k povídce) potěší...
PS: Taky vám blbne blog?

18.dubna, 7:28


Cestou po schodech jsem potkával své kolegy; většina z nich se mnou byla úzce spjata, zvlášť ti, kteří se mnou v minulosti pracovali na stejných případech. K nim patřila i přitažlivá kolegyně Caroline.
" Zdravím Caroline, něco nového ohledně Laury Meilsnové?" zastavil jsem ji a pokusil se o přívětivý úsměv. Jak jsem si všiml podle barvy jejího obličeje, také se nejspíš do růžova nevyspala. V náručí držela nějakou krabici, přes níž jí spadaly vlnité kaštanové vlasy.
" Petere! Nebudeš tomu věřit, ale na té nalezené sponce u jezera jsem našla stopy krve," odpověděla zaujatě a já se v duchu usmál ještě intenzivněji. " Porovnala jsem vzorky s krví oběti a krví na sponce, ale neshodují se."
To by tedy znamenalo, že krev patří vrahovi. Podle všeho..
" A ještě jedna věc," poznamenala se zdviženým ukazováčkem. " Rozbor ukázal, že krev patří ženě."


Škaredá středa a zelený čtvrtek

9. dubna 2009 v 10:43 | Marťa |  Já a moje nálady, pocity, dojmy...
Včera jsem to tu nemohla napsat, měla jsem zákaz. Ale zlost jsem si vybila na klávesnici i tak...

Konečně jaro... + nějaké věci

4. dubna 2009 v 16:30 | Marťa |  Já a moje nálady, pocity, dojmy...
Ahoj.. tak jsem zase tady.
Mám se docela dobře. Hlavně díky hezkému počasí.. je teplo, svítí slunce.. to mi vyhovuje. Nemám ráda zimu. A letos byla dost dlouhá, takže jsem ráda, že se tak oteplilo... Teď bych měla být asi venku.
Ohledně povídek, to je jedna velká neznámá. Pořád si říkám: musím dokončit Bránu, Útěk z vězení, ale vždycky dám stejně přednost detektivce.. :P. A neptejte se mě, kdy budou další díly Jednou a dost, protože to sama netuším.. :D
Teď se mi píše docela dobře, hodně věcí (v detektivce) se začíná rýsovat, jak dostávám nové nápady.. musím říct, že mě to baví.. a hrozně moc záleží na komentářích, jak rychle budu pokračovat. Pro mě jsou prostě důležité, abych byla spokojená a nemusela pořád přemýšlet, jestli to má cenu, jestli se to někomu líbí.. a podobně. Ale musím vyzdvihnout Weriku, Dadu, Nessy a Ayleen Cullen, které okomentovaly 3.kapitolu. Snad si získám další nové čtenáře.. ;)

Jinak, velká většina z vás o mě skoro nic neví. Tak jsem se rozhodla vám o sobě něco napsat. Je to trochu zpestření místo těch povídek...