13. Kapitola

4. března 2009 v 15:44 | Marťa |  Jednou a dost
Omlouvám se, že jsem tu dlouho nic nepřidala, ale vážně nebyl čas. Dnes jsem vám to vynahradila a dopsala celkem dlouhou třináctou kapitolu.
Přeju hezké čtení a chci hodně komentářů! :)



OMYL

Celou hodinu přírodních věd jsem nebyla schopná myslet na nic jiného, než na upíry a jejich schopnosti. Moc dobře jsem si uvědomovala, že už nebudu tak docela obyčejným člověkem a proto nikdy nepovedu normální život. Čekají mě výpravy za kořistí a za krví, kterou upíři i poloupíři ke svému životu prostě potřebují. Budu jednou potřebovat i lidskou krev?
Z přemýšlení mě vytrhla až učitelka, malá hubená blondýnka s vlasy svázanými do hustého drdolu.
" Slečno Prouchová, přečtěte nám laskavě druhý odstavec."
↓↓↓

Přesně jak jsem očekávala, Linda a Lucy reagovaly podobně jako Karin. Když jsem jim o tom všem vyprávěla, skoro tomu nemohly uvěřit. Avšak o tom, že se ze mě brzy stane poloupírka jsem se ani slovíčkem nezmínila. Všimla jsem si, jak po mě Karin vyzývavě loupla očima, ale já jsem neměla tu odvahu jim to říct. Mísila se ve mně nejistota a strach.
" Proč jim to prostě neřekneš? Na tom nic není," přesvědčovala mě o přestávce Karin, ale já jsem ji odbyla. Už jsem se o tom nechtěla bavit, nahánělo mi to hrůzu.
" Tys jim to snad řekla?" rýpla jsem si.
" Ne."
" No tak vidíš!"
" Nebyla příležitost," bránila se Karin. " Fajn, řekneme jim to hned, jak budeme mít možnost, souhlasíš?"
" Dobře," souhlasila jsem a protlačila se zástupem studentů k výtahům.

Zbytek týdne se neskutečně vlekl. Na všechny ostatní předměty jsme dostali vcelku benevolentní
a pohodové učitele, až na protivnou profesorku z matematiky. Hned na první hodině mi bylo jasné, že od teď se pro mě matika stává likvidačním předmětem.

Po několika dnech mi připadala škola čím dál tím víc nudnější. Například v okultismu jsme daleko nepokročili, a to mě popuzovalo. Tiše jsem doufala, že konečně načneme téma upíři nebo vlkodlaci a dozvím se něco víc o svém původu.

Ještě horší však byly přestávky; několikrát jsem sama sebe přistihla, jak se po chodbách ohlížím po jakémkoliv závanu hnědých vlasů a zelených očí připomínající právě ty jeho.
Jenže už několik dní se neukázal a já jsem začínala mít divný pocit. Párkrát mě napadlo, že se mi vyhýbá. Vždy když jsem stála na chodbě plnou kluků se mi v hlavě promítala jeho slova, že se ještě uvidíme.

Koncem týdne nám profesorka Rolandová oznámila, že první taneční kurz bude už příští pátek. Celkem plánují tři a završí se to velkolepým Vánočním plesem. Tato zpráva se školou roznesla rychlostí blesku a na chodbách se téměř nikdo nebavil o ničem jiném.
" Ještě nemám ani šaty," stěžovala si Karin, když jsme po zvonění společně s Markem opustili třídu. " Škoda, že tréninky budou jen tři. Ale už se docela těším na ten Vánoční ples."
Marek svraštil čelo do hlubokého přemýšlení. " Viděli jste, jak se Rolandová tvářila, když nám to oznamovala?"
" Ne," vyměnily jsme si s Karin nechápavý pohled.
" Mám dojem, že nám profesoři něco zásadního neřekli," šeptl a významně se otočil, jestli ho někdo náhodou neposlouchá.
" Co jako?" vyjela sarkasticky Karin.
" Mám dojem, že se něco chystá… Na naší škole," ukončil svoji debatu tajuplně. Karin protočila oči v sloup, když se nedíval, zatímco já jsem nad tím vážně zauvažovala. Třeba má pravdu. Učitelé se poslední dobou chovají nějak neklidně…

Na hodině španělštiny jsme vcelku probírali to, co jsem znala už ze základky. Seděly jsme s Karin v předposlední lavici u okna hned vedle Lindy s Lucy. Ležela jsem na lavici, dlaní si znuděně podbírala hlavu a jedním uchem jsem poslouchala výklad učitelky, zatímco Karin si sem tam zapsala nějakou tu poznámku do sešitu. Najednou mi přímo do klína přiletěla úhledně stočená papírová kulička. Překvapeně jsem ji sebrala a rozevřela ji. V psaníčku bylo naškrábáno několik slov.
Nezašla bys o víkendu někam ven?

Překvapeně jsem se rozhlédla po třídě, až jsem narazila na Markův obličej, ve kterém se zračilo napůl napětí a napůl očekávání. Chvíli jsem se rozmýšlela, jestli je to vůbec dobrý nápad s ním někam chodit, ale nakonec jsem uznala, že se aspoň trochu odreaguju a přijdu na jiné myšlenky. Odepsala jsem stručnou odpověď a poslala mu psaníčko zpátky.
Po škole jsme se domluvili, že se v zítra pět hodin setkáme před školou. Přemlouvala jsem i Karin, aby šla s námi, ale odmítla, že už má jiné plány. Nakonec se mi podařilo zpracovat Lucy.
Doma jsem přemýšlela, jakou výmluvu si přichystám na mámu, ale nakonec jsem si usmyslela, že jí prostě řeknu pravdu. Měla nezvykle dobrou náladu, a tak nic nenamítala. V sobotu jsem vyrazila do Darkubnu na domluvené místo v domluveném čase. Bylo celkem chmurné počasí, mlhavo, nijak extra příznivé na vycházky. Ale bylo září, to se dalo čekat.
Marka jsem poznala už zdálky, přešlapoval na místě s rukama v kapsách.
" Ahoj."
" Nazdar," kývla jsem. " Lucy tu ještě není?"
" Měla by tu být každou chvíli," oznámil úsměvně. Stáli jsme a vyhlíželi ji, než se konečně s pár minutovým zpožděním objevila.
Nejdřív jsme se jen tak procházeli parkem, pak nás zatáhl na staré fotbalové hřiště kousek od školy. Seděli jsme na polorozpadlých tribunách pod stromy, smáli se, klábosili o různých věcech a pomlouvali učitele. Po půl hodince musela Lucy odejít, a zůstali jsme sami.
" Tak co, už jsi pozval nějakou holku, která by s tebou chodila do tanečních?" zeptala jsem se.
" Zatím ne," zamumlal a se zájmem si prohlížel špičky svých bot. " A ty?" Hlavu měl skloněnou, zdálo se, že ho toto téma uvedlo do rozpaků.
" Taky ne, ale počítám, že to nebude problém." Při těch slovech jsem si vzpomněla na něj a přemýšlela, co asi právě teď dělá. Ale nijak obzvlášť jsem si nepřipouštěla fakt, že by mě pozval, i když ve skrytu duše jsem v to doufala.
" Nechtěla bys tam třeba chodit se mnou?" vyhrkl z nenadání, až jsem se lekla. Přestal si prohlížet boty a zahleděl se mi do očí. Tvářil se odhodlaně, byl plný sebevědomí. Nedokázala jsem ho odmítnout, až příliš mi ho bylo líto.
" Tak jo," kývla jsem.
Jeho obličej se rozzářil. Marek se pro mě stával fakt dobrým kamarádem, avšak nikdy by mě nenapadlo, že on mě nepovažuje pouze za kamarádku. Kdybych s ním dnes nikam nešla, nic z toho, co se teprve stane by se nestalo. A tím jsem si to všechno doslova zavařila…


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Werika Werika | Web | 4. března 2009 v 17:05 | Reagovat

Co už mám k tomu psát? Asi si budu muset vymyslet nějaká nová slova, aby se pořád neopakovalo super, užasné, skvělé atd. :) No dobře, tak je to bombastické!

2 aztréses aztréses | Web | 5. března 2009 v 15:13 | Reagovat

děkuji za pochvalu :)

mě vždycky zaujímají nejvíce knihy z trochu jiného století.. je to potom mnohem lepší prožitek!

3 helix helix | E-mail | Web | 5. března 2009 v 18:43 | Reagovat

Ježíšmarjá...

*vrtí nad autorkou povídky hlavou a mračí se na monitor*

Jak to můžeš takhle utnout? Proč nebereš vůbec ohledy na.. na.. na mě? :D:D

Takže je to přirozeně skvěle napsané (*stydí se za svá vlastní díla, jestli se tomu tak dá říkat*). Ehm.. asi bych Twilight měla přestat číst. Marek mi strašně připomíná Mika :). Nikdy bych nevěřila, že jí bude škola připadat nudná. Ale pravdou je, že mě na začátku roku taky škola strašně baví a později jsem ráda za každé, byť jen sebekratší prázdniny.

Takže je to skvělé :) Těším se dál.

A k La vie est.. ale Luke není žádný mascohista :) Možná proto ta opatrnost..  to všechno zjistíš dál.. rozhodně nechci, aby vypadal jako kus ledu. Na Lukeho nedám dopustit :D:D (*oblíbila si postavu, které absolutně zpackala život. Že by svědomí? :D*)

Měj se..

4 Marťa - autorka blogu Marťa - autorka blogu | Web | 5. března 2009 v 19:04 | Reagovat

helix:

Ani ne před týdnem jsem dostala knížku Stmívání!

( Skončila jsem u toho, jak Bella navštíví jejich dům a Edward hraje na piano).Teď už chápu, proč jsi říkala, že se tomu Jednou a dost tak podobá. Musím říct, že Marek mi taky připomíná Mika, ačkoliv jsem Marka ztvárnila dřív než jsem si Stmívání přečetla... a taky jsem zamýšlela, že se do ní zamiluje. Podobně je to i v tom Stmívání, já vím, ale chci tím jen říct, že se po Mayerové nechci opičit...

5 helix helix | E-mail | Web | 5. března 2009 v 19:24 | Reagovat

Jasně :) Ale Mike je jen Mike, tak co.. takových příběhů je spousta..  obdivuji ty, kteří můžou NĚKDE skončit. Já jsem přečetla Stmívání jedním dechem přes noc :D Ale já jsem blázen.

6 KPP KPP | Web | 6. března 2009 v 19:40 | Reagovat

Náhodička no:D

A tooo dlouho sme tu nebyly a uz 13ctá kapitola!!! Sice nevime presne oc jde, ale s tema upirama to zní vážně skvěle!!!

7 sandy sandy | Web | 7. března 2009 v 20:31 | Reagovat

tak to si naozaj zavarila...skoda, ze ide s marekom, som myslela, ze ju pozve ten druhy...ale tak hadam sa to este nejako vyvinie XD....ze...stertnu sa tam na tanecnej...no dobre, radsej nejdem spekulovat a vymyslat XDD...ale kapitolka bola pekna :-)

8 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 7. března 2009 v 23:40 | Reagovat

Páni... úžasné... Jsi fakt talent, doslova mě tahle povídka strhla. Vyoadá to, že máš všechno perfektně promyšlené. Jednoduše víš, o čem píšeš. To propojení s tím pavoukem a se zrcadli... Skvělé.

A navíc teď ten konec. Huh, už se nemůžu dočkat další kapitolky.

A měla bych ještě jednu otázečku.. :)

Nechtěla bys spřátelit? A kdyby ne, doufám, že ti nebude vadit, když si tě na 150 % hodím mezi oblíbené stránky.?. O:)

9 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 8. března 2009 v 0:17 | Reagovat

:) Díky... Jdu si tě teda taky přihodit.. :) Jinak, mailík z heslem by už měl přjít před chvilkou jsem všem odepisovala.. :)

10 V€r_Rč@ a €ŁoU$ V€r_Rč@ a €ŁoU$ | 8. března 2009 v 11:55 | Reagovat

hezu blog

11 •cRaZy_LeNď@• •cRaZy_LeNď@• | Web | 8. března 2009 v 12:56 | Reagovat

určitě si přečtu nějakou povídku čtu je tu často x)

jinak máš krásný dezz

12 Peron Peron | Web | 8. března 2009 v 13:12 | Reagovat

Překrásný blog

13 Kikkushka Kikkushka | Web | 8. března 2009 v 13:48 | Reagovat

wow, dloooouhý díl tentokrát =) obdivuju tě, fakt. Ten styl, kterým ty píšeš...to se prostě nedá vysvětlit.

A taky chválím nový dess, je překrásný, řekla bych, že se k těm povídkám úplně nehorázně moc hodí =D

14 Werika Werika | Web | 8. března 2009 v 14:43 | Reagovat

Jé, nádherný nový design!!! :*

15 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 8. března 2009 v 17:07 | Reagovat

Honemmmm další!!!!

P.S.: Super design

16 Nuttie Nuttie | Web | 8. března 2009 v 18:43 | Reagovat

hej děkuju :D to potěší

17 DiušQa DiušQa | Web | 8. března 2009 v 18:46 | Reagovat

máš ten nej desing :)

18 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 8. března 2009 v 19:16 | Reagovat

Změna písma mi vůbec nevadí.. :) Hlavní je, že to vypadá dobře a především díky, že ses mi o tom zmínila. :) Toho si cením. Někteří lidi to nedělají. :)

Jinak, s layoutama ti ráda poradím. Zkusím ti poslat na mail nějaký stručný návod, ale nevím, co všechno umíš. A bude se to týkat teda Photoshopu. Taky jsem dělávala dřív v Photofitru, takže pokud máš nějaký program z těchto dvou, myslím, že by to neměl být problém. :)

19 ScainQa ScainQa | Web | 8. března 2009 v 19:47 | Reagovat

jj hrála :)

20 šialená spisovateľka šialená spisovateľka | Web | 12. března 2009 v 10:59 | Reagovat

a nabijak ostal kde? cela kapitola bez neho =( ale aj Marek je mily, no tak snazi sa, to mu treba uznat a predsa lepsi vrabec v hrsti ako holub na streche ... a co mal znamenat  ten posledny odsek? co sa stane? a ta pripomienka s tymi ucitelmmi, myslim to ze su nervozni? no tak som zvedava sa tesim na dalsiu kapitolu ... a inak moc krasny design

21 capepeidy capepeidy | Web | 3. března 2010 v 22:36 | Reagovat

hm toje mile ale kym sa nevyzmakne tak to bude v pohode mpoze sa tvarit ze si nicoho nevsimla :D sice to je hnusne ale je to riesenie no ok som zvedava na chlapsku ziarlivost snad tam daka bude :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama