Nejlepší hlášky z Prince dvojí krve

8. února 2009 v 19:05 | Marťa
Vlastnoručně jsem sepsala několik úryvků z šesté knihy Harryho Pottera! Trvalo mi to pěkně dlouho a asi si dovedete představit, jakou mi to dalo práci. Takže, kopírovat jen se zdrojem!!! Jestli to někde objevím, píšu adminovi tak respektujte laskavě Autorská práva!



Člověk by řekl, že si najdou pro své drby a tlachání nějaké lepší téma," poznamenala Ginny, která se usadila ve společenské místnosti na podlaze, opírala se Harrymu o nohy a četla si v Denním věštci. " Tři útoky mozkomorů v jediném týdnu a Romilda Vanová je zvědavá akorát na to, jestli máš na prsou fakt vytetovaného hipogryfa."
Ron s Hermionou vyprskli smíchy, Harry je ale ignoroval.
" Cos jí řekla?"
" Nakukala jsem jí, že tam máš maďarského trnoocasého draka," odpověděla Ginny a lenivě otočila stránku novin. " To je víc frajerské."
" Díky," ušklíbl se Harry. " A cos řekla, že má za tetování Ron?"
" Trpaslenku, neřekla jsem ale, kde ji má."
Ron zamračeně zahlížel na Hermionu, která se svíjela smíchy.
" Tak bacha, nepřehánějte!" zahrozil varovně prstem Harrymu a Ginny. " Že máte moje svolení, to ještě neznamená, že ho nemůžu vzít zpátky…"
" Tvoje svolení," pošklebovala se Ginny. " Odkdypak k něčemu potřebuju tvoje svolení? A jestli se nepletu, sám si říkal, že jsi radši, když chodím s Harrym než s Michaelem nebo s Deanem."
↓↓↓

***
Harry si všiml, že od vedlejšího stolu střelila po Hermioně popuzenýma, do krve zarudlýma očima Levandule Brownová. Hermiona to viděla také a okamžitě Ronovu ruku pustila.
" No jo," zabručel Ron a mírně překvapeně se podíval na svoje ramena. " Jé promiňte.. teď všichni vypadáme, jako když nám strašlivě padají lupy…"
Smetl několik vloček falešného sněhu z Hermionina ramene, a Levandule se dala do pláče. Ron se zatvářil neskonale provinile a otočil se k Levanduli zády.
" Rozešli jsme se," vysvětloval Harrymu koutkem úst. " Včera večer, když mě viděla vycházet s Hermionou z ložnice. Tebe samozřejmě vidět nemohla, takže si myslela, že jsme tam byli sami."
" Jo takhle," přikývl chápavě Harry. " No ale - tobě přece nevadí, že to skončilo, ne?"
" Nevadí," připustil Ron. " Byla to tedy dost hrůza, když na mě ječela, ale aspoň jsem to nemusel skoncovat já."
" Zbabělče," špitla Hermiona, tvářila se však pobaveně. " No, zdá se, že včerejší den nesvědčil lásce všeobecně. Ginny s Deanem se taky rozešli, Harry."
Harry měl pocit, jako by na něj při těch slovech spiklenecky zamrkala. Nemohla ovšem vědět, že mu vnitřnosti začaly v tu ránu křepčit v divokém tanci. Nedal na sobě nic znát a co nejlhostejněji, jak to svedl, se zeptal: " A proč vlastně?"
" No, kvůli nějaké úplné pitomosti… Ginny říkala, že se jí pokaždé pokouší pomáhat, když prolézá otvorem, jakoby to snad nesvedla sama.. už to mezi nimi skřípalo hodně dlouho."


***
" Jak se píše agresivní?" zeptal se Ron, zuřivě zatřásl brkem a přitom upřeně zíral do svého pergamenu. " Určitě to nebude A - R - K, že ne?"
" Ne, to jistě ne," ubezpečila ho Hermiona a přitáhla si jeho pojednání k sobě. " A ,augur´ taky nezačíná O - R - G. Co to máš za brk?"
" Pravopisný, od Freda a Georgie.. nejspíš už to kouzlo ale vyprachalo…"
" To tedy určitě," přikývla Hermiona a ukázala na název pojednání, " protože jsme měli psát o mozkomorech a ne o morkodrapech a taky si nevzpomínám, že by ses přejmenoval na Roonila Wazliba."
" To snad ne!" vyjekl Ron a vyděšeně zíral na pergamen. " Neříkej, že to budu muset celé psát znova!"
" Jen klid, to napravíme,"upokojovala ho Hermiona, chopila se pojednání a vytáhla hůku.
" Já tě miluju, Hermiono!"oddechl si Ron, zhroutil se do křesla a unaveně si mnul oči.
Hermiona se nepatrně začervenala, řekla však jen: " Hlavně to neříkej před Levandulí."

***
" Povím vám, že tu Lenku začínám mít vážně rád," prohlásil Ron, když znovu zamířili k Velké síni. " Vím, že to nemá v hlavě v pořádku, ale je tak báječná - "
Vtom se zarazil, jako by mu zaskočilo. U paty mramorového schodiště stála Levandule Brownová a tvářila se, jako by měla každou chvíli vybuchnout."
" Ahoj," pozdravil nervózně Ron.
" Pojď," šeptl Harry Hermioně a oba honem přidali do kroku, nepodařilo se jim však zmizet dost rychle, aby nezaslechli, jak se Levandule vyptává: " Proč jsi mi neřekl, že tě dnes pustí? A jak to, že jsi byl s ?"
Když se Ron o půl hodiny později objevil u snídaně, vypadal naštvaně a trucovitě zároveň, a přestože se posadil k Levanduli, nevšiml si Harry, že by si za celou dobu, co byli spolu, vyměnili jediné slovo. Hermiona se tvářila, jako by o nich vůbec nevěděla, jednou nebo dvakrát ale u ní Harry na okamžik zaznamenal, jak se záhadně a s jistou samolibostí spokojeně ušklíbla.

***

" Harry!" zvolal náhle Ron.
" Co je?"
" Já to nevydržím, Harry!"
" Co nevydržíš?" vyptával se Harry, kterému už Ron začínal dělat opravdu starost. Byl celý bledý a vypadal, že je mu na zvracení.
" Musím na ni pořád myslet!" zasténal chraptivě.
Harry na něj vyvalil oči. Něco takového nečekal a napadlo ho, že to snad ani nechce slyšet. Ron sice byl jeho kamarád, kdyby jí ale " Lonánka" začal oplácet " Levandulánkou", musel by rázně zakročit.
" A kvůli tomu nemůžeš jít na snídani?" pokusil se vnést do jeho blábolu trochu zdravého rozumu.
" Vždyť ani neví, že vůbec existuju," mávl Ron zoufalecky rukou.
" Samozřejmě ví, že existuješ," namítl zaraženě Harry. " Copak se s tebou v jednom kuse nemucká?"
Ron zamrkal.
" O kom to mluvíš?"
" A o kom to mluvíš ty?" opáčil Harry. Čím dál víc měl dojem, že vůbec nechápe, o čem je řeč.
" O Romildě Vaneové," hlesl Ron a celý se v obličeji rozzářil, jakoby na něj právě dopadl ten nejjasnější sluneční paprsek. Dobrou minutu si bez hnutí hleděli do očí, než Harry konečně
Vykoktal: " To má být vtip, že jo? Děláš si ze mě legraci."
" Myslím.. Harry, já myslím, že ji miluju," vypravil ze sebe Ron přiškrceným hlasem.
" Tak fajn," přikývl Harry a přistoupil k němu blíž, aby lépe viděl jeho skelné oči a pobledlou pleť. " Fajn… a teď to řekni ještě jednou a s vážnou tváří."
" Miluju ji," opakoval dychtivě Ron. " Všiml sis někdy jejích vlasů? Má je černé jako uhel, celé zářivé a hedvábné… a co teprve oči! A taky…"
" To je vážně vtip jak noha," skočil mu netrpělivě do řeči Harry, " ale konec srandiček, hele! Už toho nech."
Obrátil se k odchodu, ale udělal sotva dva kroky ke dveřím, když dostal do pravého ucha pořádnou šlupku.


***

" Co to je?" zeptal se Harry.
" Dárek od Levandule," vysvětloval znechuceně Ron. " Přece si nemůže myslet, že bych nosil.."
Harry se podíval pozorněji a zajíkl se výbuchem smíchu. Na řetězu se houpala velká zlatá písmena tvořící slova: Můj miláček.
" Moc pěkné," prohlásil uznale. " Elegantní. Určitě bys to měl vzít a ukázat se Fredovi a Georgovi."
" Jestli jim to povíš," vyhrožoval Ron a strčil si řetěz pod polštář, aby se na něj nemusel dívat, " tak - tak- tak tě - "
" Ukoktáš mě k smrti?" ušklíbl se Harry. " Ale jdi, copak bych o tom někomu říkal?"
" Jak ji vůbec napadlo, že by se mi něco takového mohlo líbit?" vyhrkl zlostně Ron a zatvářil se šokovaně.
" Jen vzpomínej," vybízel ho Harry. " Nenaznačils jí náhodou někdy, že bys hrozně rád chodil s nápisem Můj miláček pověšeným kolem krku?"
" No, víš… my toho vlastně moc nenapovídáme," přiznal Ron. " Hlavně se…"
" Muckáme," napověděl Harry.
" No jo, správně," přikývl Ron. Na okamžik zaváhal a pak se zeptal: " Vážně Hermiona chodí s McLaggenem?"
" To nevím," pokrčil rameny Harry. " Byli spolu na tom Křiklanově večírku, ale mám dojem, že se tam nějak nepohodli."
Ron se zatvářil o něco klidněji a sáhl hloub do své punčochy.

***

" Ron si tu oslavu zřejmě užívá."
" Hmm… myslíš?" breptl Harry.
" Nedělej, žes ho neviděl," prskl Hermiona. " Nesnažil se zrovna nějak se tím tajit - "
Dveře za nimi se rozlétly dokořán. K Harryho zděšení vběhl dovnitř rozesmátý Ron a za sebou táhl za ruku Levanduli.
" A hrome!" vyjekl a zarazil se, když spatřil Harryho a Hermionu.
" Jejda!" vypískla Levandule, zachichotala se a vycouvala z učebny. Dveře se za ní zabouchly.
Nastalo strašlivě bobtnající a vzdouvající se ticho. Hermiona se upřeně zahleděla na Rona, který se jejímu pohledu vyhnul a se zvláštní směsicí předstírané odvahy a rozpaků se otočil k Harrymu. " Ahoj Harry! Však jsem si říkal, kam ses poděl!"
Hermiona sklouzla z katedry. Malé hejno zlatých ptáčků vytrvale švitořilo a kroužilo jí nad hlavou, takže vypadala jako podivný model sluneční soustavy.
" Neměl bys Levanduli nechávat čekat venku," pronesla tiše. " Bude mít starosti, co se s tebou stalo."
Velice pomalu a vzpřímeně kráčela ke dveřím, Harry pohlédl na Rona, který se tvářil, jako by se mu ulevilo, že se nestalo nic horšího.
" Oppugno!" ozvalo se ječivě ode dveří.
Harry se otočil a vidě, jak Hermiona s divokým výrazem v očích míří na Rona. Hejno ptáčků se jako krupobití tlustých zlatých střel řítilo k němu, Ron zavřeštěl a zakryl si rukama obličej. Ptáčci ale zaútočili a klovali a sápali se po každém kousku kůže, k němuž se dostali.
" Dej je pryč!" vřískal Ron, Hermiona však s posledním pohledem plným pomstychtivého vzteku rozrazila dveře a zmizela. Harry měl dojem, že než se přibouchly, zaslechl vzlyknutí.


***

Dean a Ginny se od sebe odtrhli a ohlédli se.
" Co je?" zavrčela Ginny.
" Nerad vidím, když se mi vlastní sestra s někým veřejně mucká."
" Než jste sem vrazili, nebyla v téhle místnosti ani noha!" odsekla Ginny.
Dean se tvářil rozpačitě. Váhavě se na Harryho zazubil, Harry však jeho úsměv neopětoval, protože právě zrozený netvor v jeho útrobách se s řevem dožadoval Deanova okamžitého vyhazovu z týmu.
" Hele… pojď Ginny," zahučel Dean, " vrátíme se do společenské místnosti…"
" Běž sám!" vyzvala ho Ginny. " Já si ještě promluvím se svým drahým bratříčkem!"
Dean se vzdálil a zdálo se, že svého odchodu nijak zvlášť nelituje.
" Tak koukni," nadechla se Ginny, odhodila si své rudé vlasy z obličeje a střelila po Ronovi očima, " tohle bychom si měli jednou pro vždy vyříkat. Není ti vůbec nic po tom, s kým chodím a co dělám, Rone - "
" Ale ano, je!" obořil se na ni stejně vztekle. " Myslíš, že chci, aby se říkalo, že moje sestra je - "
" Co že je?" zaburácela Ginny a vytáhla hůlku. " Co konkrétně jsi chtěl říct?"
" On tím přece nemyslí nic zlého, Ginny - " chlácholil ji automaticky Harry, přestože zpotvoř v něm ocenil Ronova slova souhlasným zaryčením.
" To si piš, že myslí!" vyjela na něj Ginny. " Jen proto, že sám se s nikým v životě nemuckal, jen proto, že nejlepší pusu, kterou dostal, mu dala naše tetička Murriel!"
" Zavři klapačku!" zařvak Ron, který už však nebyl ani rudý, neboť úspěšně brunátněl.
" Ani mě nenapadne!" zaječela Ginny, která se úplně přestalo ovládat. " Neušlo mi, jak koukáš po Šišle, jak pokaždé, když ji vidíš, doufáš, že tě políbí na tvář! Jsi ubožák, Rone! Kdyby sis našel holku a trochu se sní taky muckal, nevadilo by ti tak moc, že to dělají všichni ostatní!"
" Ty vůbec nevíš, co mluvíš!" rozkřikl se Ron. " Jen proto, že to nedělám veřejně - "
Ginny vyprskla pohrdavým smíchem.
" Líbal ses nejspíš s Papušíkem, co? Nebo máš pod polštářem schovanou fotku tetičky Murriel?"
" Ty - "
Harrymu pod levou paží prosvištěl záblesk oranžového světla a minul Ginny o pouhých pár centimetrů.
" Nedělej pitomosti - "
" Harry se muckal s Cho Changovou!" hulákala Ginny a zdálo se, že má slzy na krajíčku. " A Hermiona se muckala s Viktorem Krumem, to ty jen děláš, jako by to bylo něco nechutného, Rone, a to jen proto, že má asi tolik zkušeností jako dvanáctiletý ucho!"
….
" Myslíš, že se Hermiona s Krumem muckala?" zeptal se náhle Ron, když docházeli k Buclaté dámě. Harry sebou provibile škubl a dalo mu dost práce, než zaplašil obraz chodby, do níž nevtrhl žádný Ron, ve které by byli on a Ginny docela sami…
" Cože?" vykoktal zmateně. "Aha.. no, víš…"
Upřímná odpověď by zněla ano, to se mu ale nechtělo říct nahlas. Ron však zjevně z výrazu jeho obličeje usuzoval nejhorší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marika Marika | Web | 8. února 2009 v 21:00 | Reagovat

Ahoj..Je u mna bleskovka..Ak chces zapoj sa..Diiik :)

PS:pekny blog

2 li Ann li Ann | Web | 9. února 2009 v 18:40 | Reagovat

povídky psát určitě nebudu a díky za okomentování :)

3 Cathyn Cathyn | Web | 10. února 2009 v 12:40 | Reagovat

Ach bože, miluju to :-D!!

4 Peťka;) Peťka;) | Web | 11. února 2009 v 12:10 | Reagovat

vybrala jsi vážně parádní hlášky, které v té knížce vážně člověka rozesmějí až k slzám :D

5 helix helix | E-mail | Web | 13. února 2009 v 14:02 | Reagovat

Jednou jsem psala přesně ty samé úryvky, pak jsem dala "Hned zveřejnit" a kompletně se to smazalo. Mělo to být v "Nejlepší úryvky z knih". Jsou to skvělé části :)

6 Naira Naira | Web | 16. února 2009 v 21:01 | Reagovat

Muckat xD ježiši to je slovo :D ale hlášky jsou fakt nej :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama