Dárek pro Rona

10. února 2009 v 18:51 | Marťa |  JEDNORÁZOVÉ
Potterovská povídka.
Tak jsem se rozhodla, že sem tu povídku dám. Předem upozorňuju, že to není úplně extra třída, ale snad se někomu bude líbit. Přiřadila bych to k žánru: komedie, napůl romantika. Prosím komentáře!
Hezké čtení...


Jarní prázdniny strávené v Doupěti už definitivně skončily. Harryho to ohromně mrzelo, protože oslava Ronových narozenin byla úžasná a dokázala ho spolehlivě odreagovat od učení a domácích úkolů, kterých měli všichni až nad hlavu. Na druhou stranu však jediným opravdovým domovem pro něj znamenaly Bradavice.
Pondělní večer trávili Harry, Ron a Hermiona v nebelvírské společenské místnosti. Harry si právě s Ronem rozdával šachy a Hermiona dodělávala domácí úkol do lektvarů, při čemž na oba jen zlostně zahlížela.
" Ronalde?" ozvala se po chvíli z křesla otráveným hlasem.
" Co je?" vyjel na ni podrážděně Ron, který se snažil za každou cenu zmasakrovat Harryho věž.
" Přišla ti pošta," štěkla dotčeně a s pohrdavým pohledem zavrtala oči do svého pergamenu.
Ron zvedl hlavu k oknu a zpozoroval malou sovu, která svými ostrými pařáty narážela do okenních tabulí.
" Papušíku!" zvolal a otevřel okno, při čemž sova vlétla dovnitř a potřísnila ho blátivou sprškou z venku. Ron zaklel, rychle okno přibouchl a odvázal z Papušíka objemný balíček s dopisem. Harry mezitím zlikvidoval oba jeho koně.
" Já věděl, že na mě nezapomene," utrousil toužebně Ron a Hermiona po něm střelila nabroušeným pohledem.



Nejdříve se vrhl na balíček. Když spatřil jeho obsah, zrudl jako ředkvička.
" Co je v něm?" zajímal se Harry, když si zrovna si vzpomněl na řetěz s přívěškem Miluji tě, který dostal v Doupěti. V duchu se musel zasmát. " Další dárek k narozeninám od Levandule?"
Ron mu balíček znechuceně podal. Harry vytáhl jakýsi kus sametového hadru se vzorem připomínající růžové lízátka. Měly to být pravděpodobně spodky. Harry se svalil na zem v záchvatu smíchu.
" Ó, jak dojemné," zatrylkovala Hermiona odměřeně. " Takže dárek od Levandule, říkáš?"
Snažila se, aby to vyznělo ledabyle, což se jí příliš nepovedlo.
" Proč tě to zajímá?" opáčil Ron a rozevřel dlouhý dopis sahající mu až po kolena.
" Jen tak," odpověděla Hermiona a zahleděla se do svého pojednání pro Snapea. Harry si ale všiml, že se dívá pořád do stejného místa.
" I kdyby byl, tak co?" zavrčel Ron a odhodil dopis stranou.
" Takže je opravdu od ní?" dotírala znova a zlostně roztrhala svůj domácí úkol na několik kousků. Určitě ne proto, že by ho měla špatně.
" No a co má být?" bránil se Ron a úplně zapomněl, že hraje s Harrym šachy. " Tobě psal zase Krum!"

"Když ti tak nutně potřebovala předat dárek, proč to neudělala osobně?" rozkřikla se Hermiona a vůbec nereagovala na jeho otázku.
" Nejspíš se to nedalo vyjádřit slovy," zamumlal zasněně Ron a opřel si nohy o stůl. Harrymu bylo jasné, že chce Hermionu jen dopálit. Zjevně se mu to povedlo, jelikož popadla těžkou koženou učebnici a začala Rona mlátit po hlavě.
" Au! To bolí!" skučel a zakrýval si hlavu rukama. " Co to do tebe vjelo?"
Vzápětí přestala a rozběhla se k dívčím ložnicím se slzami v očích. Pak se ozvalo se hlasité prásknutí dveří.
" Tak to jsem zvoral, " zašklebil se smutně a odkopl balíček.
Na chvíli se rozhostilo nepříjemné ticho. Pak si Ron všiml, že ho celou dobu pozoruje několik prváčků a zlostně zahulákal:
" Na co tu stojíte? Koukejte vypadnout!" rozkázal a pak se ztlumeným hlasem obrátil k Harrymu. " Nejhorší na tom všem je, že si nemám od koho opsat domácí úkol."

" Máš pravdu, ale dnes se mi vážně nechce. Nechám to na zítra," řekl lenivě Harry a vzápětí se ušklíbl. " Ale doufám, že nehodláš ty spodky nosit? Protože jinak ti přísahám, že se stěhuju z ložnice."
Oba se rozesmáli.


***


Ráno u snídaně Hermiona neřekla jediné slovo a mlčky spořádala svou ovesnou kaši. Harry Rona několikrát přistihl, jak po ní vrhá jeden omluvný pohled za druhým, ale marně. Nejspíš si vyčítal, že se před ní včera předváděl.
" Hermiono," naklonil se k ní Ron. " Chtěl bych ti říct, že - "
" Sklapni Ronalde!" štěkla na něho rozzlobeně a přitom jí z ruky vyletěla lžíce, která se dokutálela až ke zmiozelským pod stůl.
Vzápětí se Herniona zvedla od stolu a nasupeně odkráčela z Velké síně pryč. Ron si s Harrym vyměnil znepokojený pohled.
" Kamaráde, tak to vypadá, že to pojednání pro Snapea budu muset vážně sepsat sám," hlesl zmučeně a napil se dýňové šťávy, když k nim právě dolehla Malfoyova posměšná poznámka:

" No tak Weasley, zvedni tu lžíci! To si říkáš gentleman?" křikl Malfoy na Rona přes celou síň a Pansy Parkinsová se dala do štěkavého smíchu. " Jak vidím, už ani Grangerová tě nemůže vystát!"
Ron sklonil hlavu a jeho uši se zbarvily do sytě červené barvy.



***



Po snídani oba zamířili do knihovny, aby si dopsali ten úkol pro Snapea. Hodina lektvarů začínala už odpoledne, tak jim nezbývalo nic jiného než se připojit k Hermioně. Když ji však Ron spatřil, raději se vzdálil a dodal, že si to od něj pro jistotu opíše.
Harry si tedy sám přisedl k Hermioně, která byla schovaná pod tlustou učebnicí. Také ona pracovala na svém domácím úkolu, protože ho včera roztrhala.
" Ahoj," pozdravil ji Harry. Neodpověděla, ale on to ani nečekal.
" Hermiono?" zkusil to ještě. Vzhlédla.
" Neber si Rona tak vážně, je to vůl,"
začal Harry, ale jemu samému se to oslovení příčilo v krku. Jenže co jiného měl dělat, aby se jeho dva kamarádi spolu zase začali normálně bavit?
" Nepotřebuju, abys mě uklidňoval, Harry," zarazila ho příkře a sklopila oči zpátky k učebnici.
" Fajn," ozval se Harry. " Jestli se o tom nechceš bavit…"
Nastalo naprosté ticho, přičemž bylo slyšet jen škrábání Harryho brku na pergamen. Pak se Hermiona vynořila z pod knihy.
" Opravdu mu to poslala Levandule?"

" Ne," odpověděl popravdě a musel se držet, aby se nerozesmál. " Dostal ho od tetičky Murriel."
" Vážně?"
" Přísahám," dušoval se Harry. Ovšem sám se bál přiznat barvu, že Ron s Levandulí stále ještě chodí, i když už to mezi nimi poslední dny docela skřípe.
Hermiona se na něho nadějně podívala a nakonec se usmála.
" Já - měla bych se Ronovi omluvit," řekla nakonec, sbalila si všechny věci a odkráčela z knihovny.
Harry jen tiše zaklel, protože svůj úkol musel zpracovat samostatně. V záchvatu zuřivosti nechtěně převrhl lahvičku s inkoustem na starou knihu a k tomu dostal pořádný pohlavek od madam Pinceové.




***



Ron se uvelebil v rohu společenské místnosti a zoufale se snažil sepsat alespoň jednu kloudnou větu pro Snapea, když v tom se otvor v portrétu otevřel a dovnitř vešla rozzářená Hermiona. Pátravě se rozhlédla po místnosti a jakmile Rona spatřila, přisedla si k němu.
" Co že máš tak dobrou náladu?" zeptal se podezřívavě Ron, kterého napadlo, že pro něj určitě přichystala nějakou další podlost. Až moc dobře se mu vybavila vzpomínka na den, kdy na něho poštvala hejno rozjařených žlutých ptáků.
" Je pěkný den," usmála se Hermiona. Ron nechápavě vyhlédl z okna, kde panovalo pochmurné počasí a ještě k tomu nepřetržitě lilo.
" Máš tu chybu," podotkla a ukázala na jeho pergamen. " Má tu být výtažek z lichokořene, ne játra z bažanta."
Ron chybu opravil a tázavě se na Hermionu podíval.
" Celé to máš špatně. Oprav si to," řekla, aniž by na něho pohlédla a podala mu svoje pojednání.
" Tisíceré díky Hermiono!" zaradoval se Ron a pustil se do opravování. Když dopsal, všiml si, že ho Hermiona celou tu dobu upřeně pozoruje.
" Co je? Mám něco na nose?" zeptal se nejistě a odložil brk.
" Ne, nic tam nemáš," ujistila ho a pohladila Křivonožku, který se jí otíral o nohy. Pak si ho vzala na klín a dlouze ho hladina na hřbetě.
" Chtěl bych se ti omluvit za ten včerejšek. Choval jsem se jako pitomec," vydechl Ron a mírně sklonil hlavu.
Hermiona zrozpačitěla.
" Jo, to máš pravdu," uznala. " Taky bych se ti chtěla omluvit, jak jsem na tebe vyjela."
" Tak to jsem rád, že už se na mě nezlobíš," usmál se Ron. " Víš, já jsem ty spoďáry stejně vyhodil. No uznej, že byly příšerné?"
Oba se štěkavě rozesmáli.
Po chvíli Hermiona zmlkla a zadívala se Ronovi do očí. Ron přemýšlel, co říct a tak vyhrkl:
" Tak si říkám…Nešla by ses třeba projít?"
" To je dobrý nápad," odpověděla a pomalu se k němu přiblížila. Jemně ho políbila na tvář. Ještě budou mít dost času si o všem popovídat…


NEKOPÍROVAT!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kikkushka Kikkushka | Web | 10. února 2009 v 19:42 | Reagovat

super =) musím říct, že chvilkama jsem si připadala, jako bych četla knížku...tak je to krásně napsané =) já ti to říkám pořád =D Fakticky je to jako od J.K. Rowlingové...Byl to dobrej nápad, začít něco takovýho psát. A taky jsi udělala dobře, že jsi to sem dala =)

2 li Ann li Ann | Web | 11. února 2009 v 11:00 | Reagovat

je to pěkné.. jen to zakončení.. ale jo, hodně se ti to povedlo!!

3 Werika Werika | Web | 11. února 2009 v 16:40 | Reagovat

Vážně bezvadné! Souhlasím s Kikkushkou =)

4 Brabikate Brabikate | Web | 13. února 2009 v 12:57 | Reagovat

Ahoj. Tak konečně jsem se k tomu dostala. ;o)

Přemýšlím, co ti vlastně mám napsat... Nevím, co přesně jsi měla tím svým "pozváním" na mysli. Chceš konstruktivní kritiku, nebo chválu?

K chválení toho je dost. Píšeš hezky, čtivě a slova i celé věty jsou lehké, nijak kostrbaté. Máš tam pár stylistických chybek - nevím, jestli se o nich mám rozepisovat, protože v jinak příjemném textu docela zanikají.

Jen bych pro příště ten příběh více rozpracovala. Tohle je prostě jen o nedorozumění Rona a Hermiony, takových povídek je velké množství... Chtělo by to něco, co by čtenáře napnulo a překvapilo, vzalo za srdce. Víš jak to myslím, ne? Tahle povídka potěší, ale neohromí. Kadžopádně je to jedno z těch lepších, co se dá na intenetu přečíst.

Určitě si ještě nějakou tvou povídku přečtu. ;o)

5 helix helix | E-mail | Web | 13. února 2009 v 14:25 | Reagovat

Ahoj,

takže.. myslím, že poslední Brabikatin odstavec mluví za vše, ale mě náhodou tyhle drobné neshody baví. Obzvlášť, když mám špatnou náladu a nemám chuť pouštět se do ničeho příliš složitého. Je to takové odlehčení, po tvých napjatých kapitolovkách.

Takže se mi to líbilo. Dneska tě nebudu bodovat. Trochu mě pobolívá hlava ;)

Měj se..

6 Markéta Markéta | Web | 13. února 2009 v 16:19 | Reagovat

Je to hezké, možná by to vážně chtělo psát o něčem co by čtenáře napnulo (i když po dnešku jsem tak vyjevená že by jsem nereagovala ani na nejnapínavější detektivu:)) ale jinak krásné, hezky se to čte!:-)

7 Marťa - autorka blogu Marťa - autorka blogu | Web | 13. února 2009 v 16:28 | Reagovat

Kikkushka: no jak od Rowlingové to určitě není :D ale díky

Brabikate: nechci chválu, spíš jen vědět, jak to doopravdy vypadá z tvého pohledu.. ale jsem spokojená s tvým hodnocením :) měla to být spíš pohodová povídka, příště napíšu víc poutavou...

helix: taky díky

8 Parvaty Parvaty | Web | 18. února 2009 v 19:27 | Reagovat

super, bylo to hezké

9 Petra Petra | Web | 20. března 2009 v 16:58 | Reagovat

Bomba. Super povídka. Zbožňuju rozkoly Ron - Mia.

10 capepeidy capepeidy | Web | 12. dubna 2009 v 23:31 | Reagovat

vau tak toto bolo zaujimave aj ked najprv som si precitala len to nad perexom a kukam ze tomu nechpem a potom zistim ze je to dlhsie :) tak som tomu dala ale docitala som to dokonca a bolo to fajn bolo to vtipne aj ked to s tou knihou si neviem predstavit (mylsim ako ju H otrieskala R o hlavu) ale tie spodari nemali chybu aj ked tam bola jedna nevyjasnena a pre dost neopisana vec ten bok na tvar bol akoze na tvar mysleny lice,  celo, nos???....ci...peri? teda viem co je najpravdepodobnejsie ale aj tak vyznelo to viaczmyselne :D ale vasnivy bozk na nos by bol tiez veru silno vtipny aj ked nie asi  tak romanticky :)

11 Kytty Kytty | 19. května 2009 v 16:14 | Reagovat

=D Zaujímavé... A sranda... =D Že trenky... Po česky sa Lavender volala Levandule, alebo to si jej ty dala takú prezývku? =D Pekné to bolo!

12 Piškotek-SB♥ Piškotek-SB♥ | Web | 5. června 2009 v 14:33 | Reagovat

Žjůva!!!!!Upe....super fakt!!!škoda že to nemá pokráčko=)myslím že by to mohlo být hodně romantické=)prostě:žjůva☺

13 akakipi akakipi | Web | 25. prosince 2009 v 17:06 | Reagovat

No, super, skvěle jsem se bavila! Nechtěla by ses spřátelit?

14 lucrecia lucrecia | Web | 27. prosince 2009 v 23:12 | Reagovat

to je tak krásně napsany..je to tak krásně oddechovy a strašně mě to bavilo, dokonce jsem se při tom musela i smát.. moc se mi to líbilo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama