10. Kapitola

7. února 2009 v 15:30 | Marťa |  Jednou a dost
Jak jsem slíbila, desátá kapitola je tu. Doufám, že se bude líbit :)



ZÁBLESK A ŠOK

Popošla jsem o kousek dopředu a pocítila tu známou neviditelnou sílu zrcadla, která se linula ke mně. Soustředila jsem se jen a jen na zrcadlo a nevěnovala pozornost Lindě, Karin ani Lucy, které na mě celou tu dobu mluvily. Brzy jsem ucítila i obávané chvění v nohou. To mě utvrdilo v tom, že musím pokračovat. Napjatě jsem čekala, co se bude dít.
Najednou jsem v zrcadle spatřila nějaký záblesk. Podívala jsem se pořádně a - nemohla jsem tomu uvěřit! Sevřelo se mi hrdlo. Ne, to přece nejsem já! Pak se obraz v zrcadle rozplynul a už se nic nedělo. Konečně rozeznala Lindin znepokojený hlas:

" Táňo, tak posloucháš mě vůbec? Mluvím na tebe!"
Neodpovídala jsem, neotáčela jsem. Rozběhla jsem se ke schodišti, co mi síly stačily.


Domů jsem dorazila až kolem čtvrté hodiny. Na Lindu jsem ani nepočkala, protože jsem chtěla být sama. Neměla jsem náladu poslouchat její hloupé otázky, co se stalo a proč jsem utekla. Napsala jsem jí teda omluvnou SMS a doufala, že to přijme.
Byla jsem tak utahaná, že jsem se okamžitě svalila na postel. Vstala jsem, až když jsem si vzpomněla na pavoučici, kterou jsem měla v malém kelímku.

Vběhla jsem do sklepa a odněkud vyhrabala malé terárium, které kdysi dávno patřilo našemu (teď už mrtvému) leguánovi. Postavila jsem ho na zem pod stolek hned vedle postele, aby ho mamka náhodou nezahlédla. Nechtěla jsem před ní pavouka tajit, ale bylo mi jasné, že pokud jí ho ukážu, vyletím i se vzácnou tarantulí na ulici. Máma je nesnáší. Proto jsem terárium urychleně vyčistila, řádně vystlala a doprostřed vzpříčila kus nějakého suku, který vypadal jako strom. Přihodila jsem ještě pár speciálně upravených much koupených ve zverimexu a vložila pavoučici dovnitř. Jediné, co mi ještě chybělo bylo světlo, na něhož mi nezbylo dostatek peněz.
Chvíli jsem sledovala, jak se plazí ke stropu a snaží se dostat ven.

" Copak se ti tu nelíbí?" zeptala jsem se udiveně. Tak jsem ji tedy vytáhla ven a položila si ji na dlaň. Chvíli se jakoby zmítala a chtěla uprchnout. Konečně jsem ji zkrotila a všimla si pavoukových strašidelně vyhlížejících kusadel. Nejvíc ze všeho se mi však zalíbily zakončení jejích nožiček, které připomínaly malé chlupaté přísavky. Byla rozkošná.
Zdola se ozvalo chrastění klíčů. Máma přišla. Urychleně jsem tarantuli strčila zpátky do skleněného terárka a zastrčila ho blíž ke stěně.

" Čau mami," přivítala jsem ji hned na schodišti.
" Ahoj, tak co ve škole?" optala se a svlékla si kabát.
" V pohodě," zalhala jsem a přispěchala k překypující nákupní tašce.


Večer jsem dlouho nemohla usnout. Myšlenky mi bránily ve spánku. V hlavě mi vězel dnešní rozhovor s profesorkou Rollandovou. Nejvíc mi však naháněla strach zrcadlová síň. Kolik ještě existuje věcí, o kterých nemám potuchu?

Nakonec jsem to vzdala a rozsvítila. Vyndala jsem tarantuli a položila ji na postel. Pár minut klidně seděla s nohama roztaženýma a pak z ničeho nic - frrr a byla pryč!
Skočila jsem po ní, ale nestihla jsem to. Zalezla někam za postel a já ani nevěděla kam. Marně jsem se pročesávala haldami věcí na zemi a málem se mi podařilo obrátit celý pokoj naruby.

Po půl hodince jsem ji konečně zahlédla! Plížila se ke dveřím a během dvou vteřin zmizela ve škvíře. Vyskočila jsem a vrazila na chodbu. Nic jsem v té tmě neviděla, ale měla jsem strach rozsvítit, aby si toho mamka náhodou nevšimla. Tak jsem se vrátila pro svou malou kapesní baterku a posvítila si na ni.
Znova se mi podařilo ji spatřit; tentokrát se protáhla až do koupelny. S velkou zuřivostí jsem rozrazila dveře a - to co jsem uviděla mi vyrazilo dech. Dívala jsem se k zemi, kde se lozil pavouk a najednou, než bys řekl švec, jakoby ze země vyrostl a přeměnil se! Přede mnou stál živý člověk z masa a kostí.

" Uááááááááá!" Ječela jsem jako smyslů zbavená a vletěla do svého pokoje. Zamkla jsem se, ale než jsem stačila pohotově zabarikádovat dveře, už bušil na dveře.

" Pusť mě dovnitř! Prosím, všechno ti vysvětlím," žadonil a nepřestával tlouct jako o život. " Někdo sem jde, rychle!"
Leknutím jsem nadskočila. Máma! Ačkoliv jsem se třásla strachy, otevřela jsem. On vpadl dovnitř a to přesně ve chvíli, kdy se na chodbě rozsvítilo světlo a ozval se mámin ospalý hlas:

" Co se to tu děje?"
" Vůbec nic," zamumlala jsem a vyšla na chodbu. Pro jistotu jsem se opřela o dveře, kdyby mamka náhodou chtěla nakouknout dovnitř.
" Jak nic? Slyšela jsem řev." Mamka nadzvedla nedůvěřivě obočí. Instinktivně jsem přistoupila na své herecké umění a ospale si promnula oči. " Jen se mi něco zdálo. Asi noční můra nebo tak něco," vyložila jsem pohotově první věc, která mě napadla. " Asi jsem vyjekla ze spaní."

" Ach tak. A co se ti tak hrozného zdálo?" vyzvídala a já se v duchu modlila, aby už toho nechala.
" Byla jsem v lese a z ničeho nic mě někdo přepadl," vymýšlela jsem si. Nic lepšího mě prostě nenapadlo.
Mamka jen pokývala hlavou (z čehož jsem usoudila, že mi nejspíš uvěřila) a pak jen rozkázala:
" Tak už si běž lehnout, je dost pozdě."
" Dobrou noc," usmála jsem se a jakmile světlo zhaslo, zalezla jsem do pokoje a srdce mi spadlo až do kalhot.

" To bylo o fous," ozval se chlapecký hlas někde u okna. Neviděla jsem mu do obličeje a tak na něho namířila kapesní baterkou. Měl právě ty hezké hnědé rozcuchané vlasy a zelené jiskřivé oči jako tehdy. Jo, byl to on, ten kluk ze schodiště! V tu chvíli se mi srdce rozbušilo ještě rychleji.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Titi Titi | E-mail | Web | 7. února 2009 v 15:52 | Reagovat

moc hezký :)

2 sandy sandy | Web | 7. února 2009 v 20:32 | Reagovat

jee...tak toto bolo fakt super! :DDD ako sa ten pavuk premenil :DD  a este na toho pekneho chlapca XD...no rychlo dalsiu, som zvedava, co sa udeje dalej :D

3 Kikkushka Kikkushka | Web | 8. února 2009 v 10:40 | Reagovat

aaaa, nádhera =* tohle bych teda nečekala, že ten pavouk není pavouk =D je to super, úplně strašně moc...vidím že s tou mojí povídkou ti nesahám ani po kotníky...

holka ty začni psát knížky =)

4 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 8. února 2009 v 11:58 | Reagovat

HOnem další! Ty vždycky kapitolu ukončíš nějak zajímavě xD xD xD

5 Kikkushka Kikkushka | Web | 8. února 2009 v 12:26 | Reagovat

myslíš? =) no tak každopádně děkuju...=) sem ráda, že si to myslíš, ty, takovej profík =)

6 helix helix | E-mail | Web | 8. února 2009 v 16:35 | Reagovat

Páni, zase dokazuješ, jak jsi skvělá spisovatelka! Je to úžasné!

Rozčiluju se. Strašně moc se rozčiluju. Jak to, že tu není jedenáctá kapitola? Rychle ji musíš dopsat! Víš, to se nedělá, ačkoliv to dělám taky, takhle to utnout! Já se na toho kluka TAK MOC těšila, ty ho přivedeš do toho pokoje a pak si prostě dovolíš ukončit kapitolu! To je sprosté! :D

Takže.. vůbec, vůbec jsem to nečekala. Jsem překvapená, upřímně, a jsem nadšená. Je to vážně perfektní! Prostě.. nesnáším pavouky, brr, bojím se jich, ale teď, když si uvědomím, že ten pavouk je celou dobu ten kluk, tak mi naskakuje ještě větší husí kůže a připadá mi, jako kdyby mi něco spadlo do žaludku. Šok? Překvapení? Nebo mám toho kluka prostě ráda? :D

Takže, dneska máš z deseti bodů padesát :-D A rychle piš dál!

Měj se...

7 Hisoka ♥♥Tvoje SB♥♥ Hisoka ♥♥Tvoje SB♥♥ | Web | 8. února 2009 v 20:32 | Reagovat

Nemám slov...spěchej z další

8 Kikkushka Kikkushka | Web | 9. února 2009 v 19:17 | Reagovat

aaa, kdy bude 11.kapitola? já už se nemůžu dočkat =D

9 šialená spisovateľka šialená spisovateľka | Web | 9. února 2009 v 21:15 | Reagovat

to bola uplne uzasna kapitola fakt, skoro mi vcuclo! tesim sa na pokracko =)

10 capepeidy capepeidy | Web | 3. března 2010 v 21:56 | Reagovat

super on je pavucnica no tak toot je aj na mna moc preco musi byt pavuk???a este ktomu musi byt zena pavuka ja som bola v tom ze je to chlap a teda ked to nieje chlap co je to hermafrodit? :D no ale ok snad sa to vysvetli a vysvetluje sa tym aj to preco ju nekusol:) mozno ze aj profesorka klamala o jeho pohlavi kvoli tomu ze ho spoznala:) no som zvedava no len aby jej tym oknom neutiekol :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama