Únor 2009

Útěk z vězení 2.kapitola

24. února 2009 v 17:00 | Marťa |  Útěk z vězení

Prosím o vaše názory!


Opět vykročila do noci. Bylo slyšet jen její přerývaný dech a občasné zavrzání větví stromů. Obezřetně se rozhlédla po ulici. Měla opět ten zvláštní pocit, že ji někdo pozoruje… Přitom na ulici nebylo jediné živáčka. Bezútěšně se vydala přes silnici. Neměla proč pospíchat, ale pro jistotu zrychlila krok. Přes noc se tu potulují bezdomovci, kteří by ji mohli ublížit…

Sotva tuhle myšlenku zahnala, ucítila prudké škubnutí v rameni. Někdo ji pevně chytil pod krkem a táhl pryč. Než stačila z úst vydrat jedinou hlásku, byla umlčena.

Neznámý ji zatáhl někam pryč, možná do temného dvora, kde by ho nikdo nemohl zahlédnout. Pak jí prudce mrštil o zem a vyrazil jí dech. Trvalo několik vteřin, než se dokázala znova nadechnout. Chtěla vykřiknout, ale byla v šoku. Cítila jen palčivou bolest v zápěstí, která se jí roznesla po celém těle jako jed…


Útěk z vězení 1.kapitola

21. února 2009 v 22:37 | Marťa |  Útěk z vězení
Před nedávnem jsem začala psát jednorázovku, ale nějakým způsobem z toho vznikl tenhle příběh na pokračování. Začátek není zrovna konkrétní.. Spousta věcí postupem času vyjde na obzor. Nelekejte se toho názvu! Nemá to nic společného se seriálem Útěk z vězení... :)
Příjemné čtení...

Šla rychle. Město již dokonale zahalila černočerná tma a vzduchem se táhla hustá štiplavá mlha doprovázená silným deštěm a větrem, který přidával na atmosféře ještě více tajemnosti a napětí.

Zahnula doprava na ulici lemovanou vzrostlými stromy, které se ve větru zlověstně kymácely. V ulici nebylo jediného živáčka, přestože za normálních okolností patřila k jedné z nejfrekventovanějších ve městě.

12. kapitola

18. února 2009 v 18:52 | Marťa |  Jednou a dost
Tady máte dvanáctou kapitolu :). Nevím, kdy bude další, snad o víkendu.



PŘEMÝŠLENÍ O SKUTEČNOSTECH

Ráno jsem seběhla dolů ke snídani jako obvykle. Oči se mi klížily únavou a mozek mi pracoval minimálně dvakrát pomaleji než normálně. Myšlenkami jsem zaostávala ještě u včerejší noci a přítomnost jsem téměř nevnímala.
Na kratičký okamžik jsem dumala o tom, jestli se mi to všechno jen nezdálo. Jakýpak pavouk přeměněný v člověka? A ještě absurdnější je představa, že seděl u mě v pokoji na posteli!
A co takhle já - budoucí upírka? Blbost!

Upustila jsem lžíci, která vklouzla přímo do mísy s ovesnou kaší. Rozběhla jsem se nahoru a brala schody ne po dvou, nýbrž po třech.
" Kam ten spěch?" uslyšela jsem za sebou mámin hlas. Ani jsem se neobtěžovala odpovědět a vrazila do svého pokoje. Nahlédla jsem dovnitř terária, kde ještě včera seděla malá chlupatá tarantule, - teď zelo prázdnotou. Buď jsem se zbláznila nebo mám halucinace. Co je horší?


Hlášky z HP

14. února 2009 v 20:09 | Marťa
"Vzpomínáte, co jsem říkal - že budeme cvičit NEVERBÁLNÍ kouzla, Pottere ?"
,,Ano," přitakal koženě Harry.
,,Ano, PANE."
,,Mně nemusíte říkat PANE, pane profesore."

"Profesore! Nemohl jsem nic dělat! Váš pták - prostě začal hořet!"

"..ale skutečnost je taková,že umí utíkat rychleji,než Severus Snape před šamponem"

11. kapitola

13. února 2009 v 17:11 | Marťa |  Jednou a dost
Pro tentokrát jsem ten konec neusekávala... :) Tak prosím o komentáře :)


JE TO POUHÝ SEN..?

" To bylo o fous," ozval se chlapecký hlas někde u okna. Neviděla jsem mu do obličeje a tak na něho namířila kapesní baterkou. Měl právě ty hezké hnědé rozcuchané vlasy a zelené jiskřivé oči jako tehdy. Jo, byl to on, ten kluk ze schodiště! V tu chvíli se mi srdce rozbušilo ještě rychleji...

Dárek pro Rona

10. února 2009 v 18:51 | Marťa |  JEDNORÁZOVÉ
Potterovská povídka.
Tak jsem se rozhodla, že sem tu povídku dám. Předem upozorňuju, že to není úplně extra třída, ale snad se někomu bude líbit. Přiřadila bych to k žánru: komedie, napůl romantika. Prosím komentáře!
Hezké čtení...


Jarní prázdniny strávené v Doupěti už definitivně skončily. Harryho to ohromně mrzelo, protože oslava Ronových narozenin byla úžasná a dokázala ho spolehlivě odreagovat od učení a domácích úkolů, kterých měli všichni až nad hlavu. Na druhou stranu však jediným opravdovým domovem pro něj znamenaly Bradavice.
Pondělní večer trávili Harry, Ron a Hermiona v nebelvírské společenské místnosti. Harry si právě s Ronem rozdával šachy a Hermiona dodělávala domácí úkol do lektvarů, při čemž na oba jen zlostně zahlížela.
" Ronalde?" ozvala se po chvíli z křesla otráveným hlasem.
" Co je?" vyjel na ni podrážděně Ron, který se snažil za každou cenu zmasakrovat Harryho věž.
" Přišla ti pošta," štěkla dotčeně a s pohrdavým pohledem zavrtala oči do svého pergamenu.
Ron zvedl hlavu k oknu a zpozoroval malou sovu, která svými ostrými pařáty narážela do okenních tabulí.
" Papušíku!" zvolal a otevřel okno, při čemž sova vlétla dovnitř a potřísnila ho blátivou sprškou z venku. Ron zaklel, rychle okno přibouchl a odvázal z Papušíka objemný balíček s dopisem. Harry mezitím zlikvidoval oba jeho koně.
" Já věděl, že na mě nezapomene," utrousil toužebně Ron a Hermiona po něm střelila nabroušeným pohledem.


Nejlepší hlášky z Prince dvojí krve

8. února 2009 v 19:05 | Marťa
Vlastnoručně jsem sepsala několik úryvků z šesté knihy Harryho Pottera! Trvalo mi to pěkně dlouho a asi si dovedete představit, jakou mi to dalo práci. Takže, kopírovat jen se zdrojem!!! Jestli to někde objevím, píšu adminovi tak respektujte laskavě Autorská práva!



Člověk by řekl, že si najdou pro své drby a tlachání nějaké lepší téma," poznamenala Ginny, která se usadila ve společenské místnosti na podlaze, opírala se Harrymu o nohy a četla si v Denním věštci. " Tři útoky mozkomorů v jediném týdnu a Romilda Vanová je zvědavá akorát na to, jestli máš na prsou fakt vytetovaného hipogryfa."
Ron s Hermionou vyprskli smíchy, Harry je ale ignoroval.
" Cos jí řekla?"
" Nakukala jsem jí, že tam máš maďarského trnoocasého draka," odpověděla Ginny a lenivě otočila stránku novin. " To je víc frajerské."
" Díky," ušklíbl se Harry. " A cos řekla, že má za tetování Ron?"
" Trpaslenku, neřekla jsem ale, kde ji má."
Ron zamračeně zahlížel na Hermionu, která se svíjela smíchy.
" Tak bacha, nepřehánějte!" zahrozil varovně prstem Harrymu a Ginny. " Že máte moje svolení, to ještě neznamená, že ho nemůžu vzít zpátky…"
" Tvoje svolení," pošklebovala se Ginny. " Odkdypak k něčemu potřebuju tvoje svolení? A jestli se nepletu, sám si říkal, že jsi radši, když chodím s Harrym než s Michaelem nebo s Deanem."
↓↓↓

Harry Potter - rozcestník

8. února 2009 v 17:03 | Marťa



Harry Potter fanficiton - ano nebo ne?

7. února 2009 v 21:55 | Marťa |  Vše kolem blogu
Když jsem si založila tento blog a začala s psaním prvních povídek, zaměřila jsem se hlavně na fantasy povídky. Přemýšlela jsem i o HP povídkách, hodně omílaném tématu, ale nakonec jsem si řekla, na co to rozebírat? Sedmým dílem to skončilo a hlavně očekávaným Happy endem. Jenže, změnila jsem názor.
Včera jsem začala psát první povídku. Takovou lehčí, vtipnou... prostě pro pobavení. Zaměřila jsem se tam na Ronovy narozeniny. Tak mě napadlo, když už jsem si s ní dala tolik práce, že bych ji sem přidala. A zajímá mě váš názor.
Dát ji sem nebo ne? Záleží totiž jen a jen na vás... jestli by to nikdo nečetl tak to nemá cenu. Prosím pište do komentářů vaše názory! :)
Marťa

10. Kapitola

7. února 2009 v 15:30 | Marťa |  Jednou a dost
Jak jsem slíbila, desátá kapitola je tu. Doufám, že se bude líbit :)



ZÁBLESK A ŠOK

Popošla jsem o kousek dopředu a pocítila tu známou neviditelnou sílu zrcadla, která se linula ke mně. Soustředila jsem se jen a jen na zrcadlo a nevěnovala pozornost Lindě, Karin ani Lucy, které na mě celou tu dobu mluvily. Brzy jsem ucítila i obávané chvění v nohou. To mě utvrdilo v tom, že musím pokračovat. Napjatě jsem čekala, co se bude dít.
Najednou jsem v zrcadle spatřila nějaký záblesk. Podívala jsem se pořádně a - nemohla jsem tomu uvěřit! Sevřelo se mi hrdlo. Ne, to přece nejsem já! Pak se obraz v zrcadle rozplynul a už se nic nedělo. Konečně rozeznala Lindin znepokojený hlas:

" Táňo, tak posloucháš mě vůbec? Mluvím na tebe!"
Neodpovídala jsem, neotáčela jsem. Rozběhla jsem se ke schodišti, co mi síly stačily.

Elfové 2

6. února 2009 v 15:55 | MaRťa

9. Kapitola

5. února 2009 v 18:55 | Marťa |  Jednou a dost
Omlouvám se, že tu nic nepřibylo, ale nejel nám internet. Za tu dobu jsem ale stihla napsat hodně kapitol (a to nejen Jednou a dost). Omlouvám se za chyby.
Hezké čtení... ↓

Beseda v knihovně

3. února 2009 v 15:11 | Marťa |  Já a moje nálady, pocity, dojmy...
Minulý týden jsme šli místo češtiny na malou besedu do knihovny. Téma bylo: Edgar Alan Poe