1.Kapitola

25. prosince 2008 v 20:21 | Marťa |  Jednou a dost
Tak tady je pokračování, navazující na Prolog.
Příjemné čtení...


Záhadné zrcadlo

Seděla jsem s mámou u snídaně a nimrala se v ovesné kaši, když v tom zazvonil u domovních dveří zvonek.
" To bude pošťák, jdi otevřít," řekla vzrušeně máma jako každý den, když nám měla přijít nějaká pošta. Jelikož už uplynuly téměř tři týdny od doby, kdy jsme prvně posílaly přihlášku do školy v Darkubnu, obě jsme každé ráno netrpělivě vyhlížely starého pošťáka už z ulice, až nám přinese dlouho očekávaný dopis. Tak jsem už asi po padesáté vyskočila ze židle, prosmýkla se okolo stolu a kuchyňské linky a šla otevřít.

" Dobré ráno přeji," přivítal mě baculatý pošťák, s bradkou a proplešatělou hlavou," dnes tu mám pro vás hned tři dopisy," informoval mě a vytáhl z velké tašky tři bílé obálky a s úsměvem mi je strčil do rukou.

" Vřele děkuji," zavřela jsem dveře a zamířila zpátky do kuchyně. Pohlédla jsem na adresy. První byl adresovaný mámě a další dva mě. Zaradovala jsem se. Bleskurychle jsem strhla z prvního obálku a rozevřela ho.

" Milá Taťáno Prouchová," přečetla jsem nahlas a cítila, jak očekávání roste, " s radostí vám oznamujeme, že jste byla -
přijata!"
Radostně jsem zavýskla. Byla jsem štěstím bez sebe. Podařilo se mi dostat na prestižní střední školu!

" Gratuluju!" usmála se mamka a ukázala na druhý dopis, adresovaný také mně. S úsměvem od ucha k uchu jsem ho rozbalila, až se mi skoro třásly ruce.

" Co píšou?" zeptala se po několika vteřinách ticha.

" Nic zajímavého, jen přehled předmětů prvního ročníku a nějaké potřeby," mávla jsem rukou.

" Mimochodem," ušklíbla jsem se, " budu potřebovat tři různé stejnokroje." Máma se odvrátila od své pošty a dramaticky svraštila obočí, ale bylo na ní vidět, že to jenom hraje. " Ukaž, dej to sem." A vytrhla mi pergamen z ruky.

" Dva," opravila mě, když ho přelétla očima, " tři jen v případě, že se přihlásíš do kurzů tance."

" Vždyť jo," přikývla jsem a zavětřila ve vzduchu spáleninu. " Něco tu smrdí jak bolavá noha."

Mamka vystřelila ze židle jak raketa a hnala se ke sporáku. "Krucinál! A máme po obědě!" zaklela a vytáhla z trouby kouřící plechový brutvan. Obě jsme se rozesmály. Ani ta pitomá pečeně nám nezkazila radost z mého přijetí na střední školu v Darkubnu. Bylo to to nejhezčí ráno, jaké jsme zažily od doby, kdy od nás odešel otec.

Jelikož se nezávratnou rychlostí blížil první zářijový den, hned odpoledne jsme se vypravily do sousedního města nakoupit potřeby do nové školy. Nejdřív jsme se zastavili u krámku s názvem Žlutý butik. Prostě jsem neodolala a vklouzla do toho voňavého ráje plného svíček, aromatických olejů a léčivých čajů. Rozhlédla jsem se kolem, všechno mě to nesmírně lákalo.
Nahoře v polici se na mě přímo smál krásný oválný hrníček s podšálkem. Jen jsem si ho letmo prohlédla, ale zapřísáhla jsem se, že až příště půjdu kolem, vezmu ho pro mámu k narozeninám. Pod policí byl krásný starožitný kočárek a pravá dřevěná kolébka. A hned vedle stálo obrovské, staře vyhlížející zrcadlo, z kraje lemováno leštěným mramorem.
Postavila jsem přímo před něho. Odraz v něm odhalil mé rovné černé vlasy dosahující až pasu a křídově bílou tvář jemně posetou pihami, která ostře kontrastovala s černýma očima.Několik vteřin jsem nepohnutelně stála naproti němu. Pak jsem ucítila mírné chvění v nohou. Zdá se mi to?
Bylo to tak zvláštní. Jako by mě přitahovalo neviditelnou silou. Má to snad něco společného s mými nadpřirozenými schopnostmi? Dokážu ovládat předměty, ale proč mi připadá, že tohle zrcadlo ovládá mě?

"Měly bychom jít," zašeptala mi mamka do ucha. Teprve pak jsem se vzpamatovala a posledním pohledem se rozloučila s tím magickým zrcadlem. Strnule jsem vyšla z krámku.

Po zbytek na kupování jsem jen bezmyšlenkovitě cloumala po městě. Pořád jsem musela myslet jen na to zrcadlo. Co se to se mnou proboha děje?

" Co je s tebou?" otázala se starostlivě máma.

" To zrcadlo," zamumlala jsem nepřítomně s vykulenýma očima. Musela jsem vypadat při nejmenším jako pitomec.

" Jaké zrcadlo?" zvedla mamka obočí a vstoupila do dalšího krámu přímo specializovaného na školní stejnokroje.

" Z butiku."

" A co s ním?"

" Nějak mě - ale nic," odpověděla jsem a přinutila se vrátit zpátky do reality. Vzápětí k nám přistoupila prodavačka a obsloužila nás. Přímo podle doručené pošty z nové školy jsem si koupila jak jarní, tak i zimní stejnokroj. Jarní se skládal z bílé blůzky, kárované kravaty, tmavé látkové sukně, vysokých podkolenek a černých sandálů. Všechno bylo hezky sladěné. K zimnímu patřila navíc ještě čepice, šála, rukavice stejné barvy, teplý kabát a černé kozačky.
Máma mi dokonce slíbila, že později mi koupí i plesové šaty, které budu potřebovat do tanečních.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 tewe tewe | Web | 25. prosince 2008 v 21:07 | Reagovat

Přečetla jsem si jenom začátek, protože tak trochu usínám a mlátím hlavou do klávesnice :)) Ale určitě začátek úplně dobrý. Určitě by jsi byla dobrá spisovatelka, nebo tak něco :P Jak se někdy  píše do těch časopisů... :)) A děkuju za pochvalu :))

2 ImPoLiTe GiRl ImPoLiTe GiRl | Web | 25. prosince 2008 v 22:55 | Reagovat

já vo nějakým střátelováním na tvoj blog nepsala

3 @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ | Web | 26. prosince 2008 v 10:41 | Reagovat

Pěkný.. :-*

4 helix helix | E-mail | Web | 26. prosince 2008 v 13:21 | Reagovat

Takže ta druhá kapitola vypadá velice zajímavě. Jen jsi se možná mohla trochu rozepsat ohledně toho zrcadla - ale že to říkám zrovna já, protože já píšu vše až moc do detailů. Ale možná jsi mohla popsat jak vypadalo; jak reagovala dívčina mysl víme, ale jak reagovalo její tělo? Co přesně kromě její zvědavosti ji k zrcadlu přitahovalo? Nebo čím to zrcadlo přitahovalo ji? Doufám, že se k němu vrátíš. Skoro jsëm čekala, že prodavačka bude tajemná vědma s osmi rukama, ale ouha. A hrdinka má zvláštní vzhled, to je myslím velká motivace. Asi netušíš, co tím myslím, a nevím, jestli vůbec vím jak to vysvětlit :)

Měj se..

5 Kapela Pšouky pšouk Kapela Pšouky pšouk | Web | 26. prosince 2008 v 13:34 | Reagovat

Napínavý!:) To s tím zrdcadlem je supr napad! Fakt sme mooc zvedave!

Supr! Jen tak dál! A az bude dalsi piisni..diik p

6 Cutyma Cutyma | Web | 26. prosince 2008 v 14:23 | Reagovat

pěkné.. už se těším na další díl :)

7 kwistýnka kwistýnka | Web | 26. prosince 2008 v 18:43 | Reagovat

děkuju moc :0)) ty máš moc zajímavý design :) takovej neobyčejný :0))

8 K*a*t*k*a K*a*t*k*a | Web | 26. prosince 2008 v 18:48 | Reagovat

ale jo dobrá povídka

9 @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ | Web | 26. prosince 2008 v 22:47 | Reagovat

(\__/)

(='.'=)

(")_(")

Tohle je malý roztomilý králíček, který bude tvůj blog chránit před špatnými komentáři a malou návštěvností.. Tak ho pošli i svým SBénkům, ať mají stejné štěstí jako ty.. :D

10 mishelka mishelka | 27. prosince 2008 v 0:56 | Reagovat

tak mne sa to pacilo:D.........uz netrpezlivo cakam na pokracko:D.....viem strucne ale som uz unavena....len musim napisat ze velmi krasne pises......zacina to byt zaujimave......taketo poviedky mam rada....len uvidime kam sa to rozbehne ale zatial to znie zaujimavo.......skvely napad!!!!:o)))

11 Hinata-chan Hinata-chan | Web | 27. prosince 2008 v 8:50 | Reagovat

hezuu blogís =)

12 sandy sandy | Web | 27. prosince 2008 v 21:30 | Reagovat

no...pekna poviedka :DDD...tesim sa na pokracovanie, som zvedava na tu skolu ako to tam bude...a aj na to zrkadlo takisto, preco ju tak pritahovalo :DD....zaujalo ma to :D....a aj tvoj blog...ten obrazok je krasny :D

13 •(m!Iss)_cRaZy_LeNď@• •(m!Iss)_cRaZy_LeNď@• | Web | 29. prosince 2008 v 11:14 | Reagovat

parádní

14 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 31. prosince 2008 v 12:49 | Reagovat

Vypadá to čím dál tím líp =o)

15 šialená spisovateľka šialená spisovateľka | Web | 3. ledna 2009 v 16:13 | Reagovat

co malo znamenat to zrkadlo? nejako mi to neda, snad to bude neskor vysvetlene ... vyzera to dobre, len tak dalej

16 Kikkushka Kikkushka | Web | 25. ledna 2009 v 12:43 | Reagovat

je to...ÚŽASNÉ...fakt máš obrovskej talent, připadá mi to jako kdybych četla knížku přímo od profíka...=D

17 capepeidy capepeidy | Web | 3. března 2010 v 20:46 | Reagovat

hm neviem preco ale chyba mi v tom vtip ale zahadne to je aj ked viac myslienok a viac pocitov by nebolo zle :)
hm ja si domyslim co bude dalej:D a napadla ma nejaka vec k mojmu poviedkovemu svetu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama