Prolog

22. prosince 2008 v 16:39 | Marťa |  Jednou a dost
ÚVOD

Ani přesně nevím, jak se původně zrodil nápad napsat tuhle kapitolovou povídku. Psaní mě bavilo už dřív a když jsem si jednou založila blog, rozhodla jsem se tohle moje vlastní malé "dílko" zveřejnit. Budu moc ráda za jakékoliv čtenáře, kteří budou povídku komentovat a hodnotit. Doufám, že se mi ji podaří dokončit (vyjde to asi na zhruba 40 kapitol), a že se vám bude líbit.
Jelikož je to moje vlastní povídka, prosím abyste nic z toho NEkopírovali.
Marťa :)




Nový začátek


Byla sobota, osm hodin ráno. Právě jsem si zavazovala tkaničky u bot, když na mě mamka z venku netrpělivě zavolala:
"Hoď sebou, jdeme pozdě!"

Rychle jsem vyskočila, zabouchla za sebou domovní dveře, které práskly, až se věnec přivěšený u okýnka nebezpečně rozhoupal a ladně se přenesla přes metrový plot naší zahrady. Máma zavrtěla hlavou, i když na moje podobné manévry už byla zvyklá. Společně jsme vykročily na kamenitou cestu vedoucí ke škole.

"Na co se mě bude paní profesorka asi tak ptát?" zeptala jsem se opatrně.

" To nevím," pokrčila rameny mamka. "Já jsem se v tvém věku účastnila pohovoru o výběru povolání už před dvaceti lety. Kdoví jak to chodí teď…"

"A jak to tehdy chodilo?" vyhrkla jsem zvědavě. Ani v nejmenším jsem si nedokázala mámu představit jako školačku, s taškou v ruce.

"No, tehdy mi bylo patnáct, stejně jako tobě. Konalo se to ve škole dvacátého července, ten den si velmi dobře pamatuji. Byla jsem tam s tátou. Paní profesorka, která mě tehdy učila si nás zavolala do třídy a doporučila mi několik prestižních škol ve městě. Jenže můj táta byl proti."

"Proč?" udivila jsem se. Nešlo mi do hlavy, proč by neměl souhlasit se školami, které by pro mámu zabezpečovaly dobrou vyhlídku do budoucnosti.

" Kvůli penězům. Nejbližší dobrá škola byla čtyřicet kilometrů od domu," opověděla máma koženě, ovšem nezamaskovala tak dokonale velké životní zklamání. " Nakonec to dopadlo tak, že jsem skončila na obyčejné střední škole tady ve městě. Nebyla prestižní, ale nestěžovala jsem si."

Prošly jsme okolo stoletého dubu až na rozcestí, kde jsme se vydaly po šipce s vyrytým nápisem Škola. Po zbytek cesty jsem uvažovala o mámě a jejím dětství. Když jsem tak nad tím zamyslela, uvědomila jsem si, že vlastně můžu být ráda za to, co všechno mám. Jedinou věc bych ale v životě chtěla změnit ze všeho nejvíc. Aby se k nám táta vrátil…

Za nedlouho jsme se ocitly u školy. Byla to dlouhá omšelá budova s velkými okenními tabulemi a střechou skoro děravou. Vzaly jsme to přes školní pozemky až k hlavnímu vchodu. Bylo otevřeno, tak jsme bez okolků vstoupily dovnitř, aniž bychom se přezuly. Na potemnělé chodbě bylo několik mých spolužáků se svými rodiči; někteří postávali u dveří kabinetu, jiní seděli na židlích. Připomnělo mi to třídní schůzky. Při této myšlence jsem trochu znervózněla.

" Dobrý den," pozdravily jsme jednohlasně. Naproti se o zeď opírala spolužačka, která na mě úsměvně kývla. Po několika minutách stání jsem polohlasně zamumlala směrem k mamce: "To bude na dlouho,"

Za necelou půl druhou hodinu se chodba celkem solidně vyprázdnila, až jsem zůstala jen já a nějaký cizí kluk. Konečně si nás paní profesorka zavolala, a tak jsem plná nejistoty vešla do kabinetu. Ihned mě do očí praštil velký obraz visící na stěně, jenž hrál všemi pestrými barvami. V životě jsem nic tak řvoucího neviděla (a to jsem mimochodem navštívila spoustu kabinetů včetně našeho třídního učitele, který byl odjakživa přeplněný prastarými telefony). Podél stěn stály tři regály se spoustou sešitů a učebnic českého jazyka. Za stolem seděla paní profesorka a rukou nám pokynula, abychom se posadily.

" Tak, už máš jistou představu čemu se chceš věnovat po základní škole?" obrátila se ke mně, sotvaže jsem se stihla pohodlně uvelebit. Nervózně jsem polkla.

" To nemám, ale přemýšlela jsem o škole v Darkubnu," vyhrkla jsem. Vylétlo to ze mě dřív, než jsem stačila něco udělat.

" Pro studenty s nadpřirozenými schopnostmi?" zeptala se a nasadila si brýle. Přikývla jsem a s přimhouřenýma očima čekala na její reakci. Bylo mi jasné, že se mi to bude snažit rozmluvit nebo se mi dokonce vysměje.

" Ano, tu školu znám. A dokonce si myslím, že je to skvělý nápad."

Tak to jsem nečekala. Její odpověď mi naprosto vyrazila dech. Podívala jsem se na mámu, která se tvářila nechápavě a ohromeně zároveň. " S nadpřirozenými schopnostmi?" obrátila se ke mně se zdviženým obočím.

" Přesně tak," přisvědčila profesorka za mně, " je to škola vhodná pro studenty, kteří ovládají biopole neboli umějí myšlenkami posouvat různé předměty, aniž by se jich jakkoli dotkli. Už několikrát jsem si u vaší dcery všimla těchto sklonů."

Pocítila jsem v žaludku příliv štěstí. Měla jsem sto chutí vyskočit sto metrů do vzduchu. Nemohla jsem uvěřit tomu, že paní profesorka stojí na mé straně, ba dokonce mi tuto školu doporučuje.

" Opravdu?". Máma se na mě nevěřícně podívala. Nemohla jsem se neusmát. Pro ni to byla novinka, protože jsem se o tom před ní nikdy nezmínila.

" Vlastně jsem ti o tom ještě neřekla. Ale zatím to umím jen se sešitem nebo propiskou," vysvětlila jsem pohotově, abych předešla dalším otázkám.

" Každopádně je to velmi prestižní škola a určitě vám ji doporučuji. Kromě toho, že se studenti učí ovládat biopole, se tam provádí zcela normální výuka akorát s několika odbornými předměty. Pokud budete mít zájem, vypíši vám přihlášku hned," poznamenala paní profesorka a začala hledat ve složce potřebné prospekty. Podívala jsem se na mámu a zářila štěstím - doufala jsem, že ta radost prýští i z mých očí.
" A jak tam budeš dojíždět?" zeptala se bezmocně, jakoby mi to chtěla rozmluvit.

" To je možné autobusem, který jezdí poměrně často. Škola je odsud vzdálena necelých dvacet kilometrů. To by neměl být žádný problém…" vložila se do toho opět profesorka. Pozorně jsem mámu sledovala s nervy na drátě. Nevěděla co říct. Jediné co z ní vypadlo bylo:

"Pro mě za mě…".

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Markéta Markéta | Web | 22. prosince 2008 v 17:43 | Reagovat

Je to moc hezké a těším se na pokračování. Máš zajímavé téma a taky zajímavou zápletku.

P.S: umístila jsem tvoje stránky ke mě na blog do oblíbených odkazů:-) pokud by ti to vadilo tak napiš na blog a poku schvaluješ tak napiš taky=)

2 Káča Káča | 22. prosince 2008 v 17:48 | Reagovat

Jůůů moc povedené!

3 Aranel van de´Corvin Aranel van de´Corvin | Web | 22. prosince 2008 v 17:53 | Reagovat

Moc pěkné=o)

nechtěla bys napsat povídku o upírech?=o)

4 Leona Leona | Web | 22. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

Veľmi pekný blog

5 Cutyma Cutyma | Web | 22. prosince 2008 v 18:08 | Reagovat

zajímavý.. :) pokračuj.. :) už se těším.. :)

6 Nele Nele | Web | 22. prosince 2008 v 20:51 | Reagovat

super :D tesim se na pokracko =)

7 wiwi^^ wiwi^^ | Web | 23. prosince 2008 v 3:10 | Reagovat

Mooc hezky napsaný :) Akorát děj s mi zdá trošku moc streotipní:( ale i tak se těším na další díl !! :)

8 Kapela Pšouky pšouk Kapela Pšouky pšouk | Web | 23. prosince 2008 v 9:53 | Reagovat

Dobryy:)! Az bude dalsi dil ppiisni! Diiks moc:)

Fakt supr!!

9 Tiny tot Tiny tot | Web | 23. prosince 2008 v 18:48 | Reagovat

Zajímavé. Posoudím po pokračování.

10 Mrs.$iMuShKa^^ Mrs.$iMuShKa^^ | Web | 23. prosince 2008 v 21:10 | Reagovat

wow fakt super,už se těším na pokračování

11 K&nicka & VerunQ♥ K&nicka & VerunQ♥ | Web | 23. prosince 2008 v 21:27 | Reagovat

moc dlouhé

12 ScEne.GirL-13 ScEne.GirL-13 | Web | 24. prosince 2008 v 23:14 | Reagovat

Děkuju :) hezkej blog :)

13 A-L-L-U-CH-A A-L-L-U-CH-A | Web | 25. prosince 2008 v 12:05 | Reagovat

Děkuju za lichotku, ty máš tky hezkej blog...zajímavej.

14 Luella Luella | Web | 25. prosince 2008 v 12:07 | Reagovat

hej, to som písala ja, prečo?

15 Bianuška Bianuška | Web | 25. prosince 2008 v 12:08 | Reagovat

PeQnÝ dess... len taQ ďalej... XD

16 Luella Luella | Web | 25. prosince 2008 v 12:20 | Reagovat

Supeeer! JE to kawaiii, ja som sa chcela este spytat, ci by si sa nespriatelila, mas kawaii blog a ja by som sa rada spriatelila :DDDD ja diplomy ale nerobim, nevadi? Ani ty mne nemusis, ked nechce a budes cet by moje SB :DDD

17 @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ @ĐĐU$HK@ - TVoJe SBéééNKo ♥♥ | Web | 25. prosince 2008 v 14:00 | Reagovat

Už Se Těším na pokráčko.. Je To zajímavý!!

18 elis elis | 25. prosince 2008 v 19:28 | Reagovat

fakt pěkný máš nadání na slohy

19 helix helix | E-mail | Web | 26. prosince 2008 v 13:13 | Reagovat

Ahoj,

musím říct, že jsem upřímně zmatená, myslím tím dějem. Nejdřív jsem si myslela, že je to prostě normální studentka, jestli tam byly nějaké náznaky, tak mi asi nedošly. Já totiž vkládám důvěru do příběhů ze začátku naprosto normálních, protože ty se časem vyvrbí - ne všechny, ale znáš Twilight? Začalo to také příjezdem úplně obyčejné holky do.. do na první pohled obyčejného města. Nadpřirozené schopnosti - praštilo mě to do očí. Ale umíš velice čtivě a pěkně psát, jsem si jistá, že v češtině jsi jednička. Jdu si přečíst druhou kapitolu a pak myslím zabloudím na tvůj další blog :) Mimochodem, narazila jsem na tebe na www.blaznive-povidky.blog.cz - Sue je teď pryč, ale zkus jí napsat znovu, umí velice hezky psát, je báječná povídkářka.

Měj se..

20 Marťa - autorka blogu Marťa - autorka blogu | Web | 26. prosince 2008 v 17:11 | Reagovat

helix:

já jsem to myslela tak, že se s těmi nadp. schopnostmi přihlásí do té školy (jakože umí ovládat zatím jen pero a tak, prostě lehké předměty) a tam se zdokonaluje a navíc zjistí něco o svých DALŠÍCH SKRYTÝCH vlohách... s tím by mělo souviset to zrcadlo (zatím nevím jak, to teprve vymyslím)...

do té školy by se totiš nemohla přihlásit jen tak :)... proto jsem tam napsala, že už něco málo uměla... ale dík za názor :)

21 Sir Storm Sir Storm | Web | 28. prosince 2008 v 16:07 | Reagovat

Někdy nevím, jestli je to realita, nebo fantasy, někdy nevím jestli to je středověk, nebo jestli to je 21. století... Ale jinak výborný! ... Mně by ale zajímalo kdes vzala tu inspiraci :-D

22 •(m!Iss)_cRaZy_LeNď@• •(m!Iss)_cRaZy_LeNď@• | Web | 29. prosince 2008 v 11:04 | Reagovat

je to dost dobré!

takové téma by mě ani ve snu nenapadlo, je originální. a  je to super.

23 Lunadae Lunadae | Web | 1. ledna 2009 v 16:04 | Reagovat

Krásná povídka..

24 šialená spisovateľka šialená spisovateľka | Web | 3. ledna 2009 v 16:03 | Reagovat

zatial to vyzera docela zaujimavo, uvidim, co bude dalej

25 M!ss-Qa M!ss-Qa | Web | 2. února 2009 v 12:21 | Reagovat

super! už jdu na další kapitolu!!! :)

26 capepeidy capepeidy | Web | 3. března 2010 v 20:36 | Reagovat

zda sa mi ze uz som ten zaciatok niekedy citala ale kedze tu nie je koment tak som si to precitala este raz a urcite sa mi to páci viac nez predtým :) je to zaujimave a aj ma to nadchlo a zaujima ma ako to bude pokracovat aj ked sa mi zdali podaktore veci divne ako napr.: biopole ale ked sa to tam vysetluje a je to k tomu tak ok
no ale nemam rada zatvorky ale ta tvoja mala vtipny obsah:)
zda sa mi nerealne aby sa fantasy poviedka odohravala v Cesku to je snad jedjina vec ktora mi najviac vadi a potom tam das taky nazov mesta ktory sa mi nezdal cesky podla mna je to chyba ktora mi vádi vsade:(
a ten chalan hm...:)

27 Armen Armen | Web | 1. dubna 2012 v 11:26 | Reagovat

Tak to je dobrý začátek :D Musím si to přečíst dál! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama